Povídky-od Adís Welcome in my world=)

Kapitulovky

Drakobijec

by povidky-adissan.eblog.cz on Kvě.31, 2014, under Kapitulovky

in-the-forest-of-red-hair-anime-girl_1280x1024

DRAKOBIJEC

Draci kdysi existovali? ano,existovali. Několik lidí tomu nevěří,ale je to tak! Existovali a vládli světu. Lidé si myslí,že ti kteří si myslí,že existovali jsou blázni…ale nejsou.

Myslí si dobrou věc a Ti kteří jim ríkají “blázni” jsou blázni sami…Draci byli na tomto světě a bojovali proti lidem,ale někteří draci si mysleli jiné věci a proto si chytli nějakého člověka,kterého naučili dračí sílu. a tým se říkalo “Drakobijci”.

Červenovlasá Flira je samotářka a bloudí světem a hledá pravdu…jakou?

Seeking the truth, seeking the truth, so try! Wake up with the force my strength which is in me, and sealed it, so looking for it!” (Hledám pravdu,hledám pravdu,tak se snaž! Probud’ se s tou silou…mojí silou,která je ve mne a zapečetil si ji,tak hled’ si ji!)

modlidba?pečet’?,říká si v duchu Argo. A postupuje s mečem potichu keřem k ní. Ona mezitím sedí a opakuje tu “modlidbu” a vklidu dýchá. Okolo ní je kruh nejspíše z alchymie a září jasně zelenou,jako kdyby to byla léčitelská magie či kouzlo. Argo potichu jde a sleduje jí bez jediného mrknutí,je na ni závislí? Ne,není,má úkol! 3,..2,..1..TED’!! A vyrazil k ní v rychlosti blesku! Ona v klidu otevře oči a otočí se směrem,kde Argo vyrazil…(vrzení,když se dva meče střetnou)

Argo se ušklíbne a odrazí se od svého meče od ní,aby byl od ní trochu blíž i daleko. Ona je pořád v klidu a jenom se trochu pousměje “Jak dlouho mě budeš sledovat?! Leze mi to krkem!” Argo vykulil oči a podivil se. Jak to ví?!,říká si v mysli. Argo  zavřel oči a až je otevřel byla pryč! Začal se ohlížet až se zastavil u alchymického kruhu a dotkl se toho…byl to nějaký prach. Vzal toho trochu do sáčku a vypadl z toho místa,aby nebylo podezření “vojáků”. až bylo ticho a byl fuč,z prachu se zdeformovala ta oná dívka s červenýma vlasama a zamračila se. “Nikdo nemůže vzít můj vlastní prach a už vůbec ne on! Hajzl!” a už utíkala směrem kde běžel on. Po prachu nezbylo ani smítko. Protože ten prach byla ona a když někdo vezme její prach,tak má polovinku schopnosti v onén prachu,který byl oddělen.

Pokračování přístě…

22,061 Comments :, , more...

Náhoda či osud?

by povidky-adissan.eblog.cz on Dub.03, 2014, under Kapitulovky

N

áhoda či osud?

[CELÉ VYMYŠLENÉ,JAK JMÉNA,TAK MĚSTA,ATD.]

Patnáctiletá Katrina je normální holka,která je z Wardiollu a miluje hudbu.  Už měla vymyšlené plány na prázdniny,ale rodiče ji to přetrhli. Pojede na Tábor do Seworu to je přírodní tábor,kde jezdí jenom puberťáci a zástupci jim jen napsali list pravidel. Potom tam najde spolužáka,kterého opravdu nesnáší. Ale stane se něco nečekaného… co?  Uvidíte. tmp_collage_19700102011900277-1175790357

 Moje jméno je Katrina Lutmanová a chodím do 7. třídy do Wardiollu. Miluju hudbu a hodně se ji věnuji,potom můj koníček je kreslení a staraní se o zvířata. Jsem ve škole a máme poslední hodinu Čtení literaturu,a za každičkých pět minut zvoní na konec vyučování a konec školy! Hurá,budou prázdniny! S kamarádkama máme naplánované jet k potoku,kde jezdíme každé léto a švitoříme… „Tři…dva…jedna Crrrrrrr” zazvonil zvonek a všichni začali jásat. „No hurá..Katy,pojedeš tam? Už to mám promyšlené-” nedořekla Emma,protože jí do toho skočím. „ ok,ale nech si to jako překvápko. Jo? A pojedu,neboj” uklidňuju ji,protože jak začně mluvit…ji nejde zastavit.  Každý si uklízí věci a pádí ze třídy a školy ven.  Jdu v klidu do šatny,dám si tenisky a bundu a pak jdu směrem ke dveřím školy. Jsem venku,na čerstvém vzduchu. A jdu domů,všichni jedou autobusem,protože bydlí daleko. „Ahoj mami!”ozvala jsem se, jakmile jsem vešla do našich dveří.„můžu dneska teda ven s kamarádkama? Jejda,jsou prázky,takže to oznamovat nemusím…” „Ahoj. To je dobře,že si to řekla,protože nikam nejedeš..”řekla s úsměvem na tváři?  „Proč??!”vyjeknu na ni. „Protože jedeš někam jinam. Katri,i minulé léto si prožila s kamarádkama u potoka,nemyšlíš? Teď prostě pojedeš jinam…a basta!”řekla mi. Naštvaně jdu do svého pokoje a zamknu se. Vytáhnu můj modrý mobil a zavolám Emmě. „Ahoj Emmi,nejspíš tě zklamu,protože mamka mi řekla,že  k potoku nepojedu a nevím kam mě chcou dát…promiň”řekla jsem provinile do telefonu. „Děkuju,opravdu děkuju! Nej kámoška a taký podraz! Fakt díky. Jo dobrá,užijeme si to tam i bez tebe! Čau” a ukončila hovor. Povzdychla jsem si a byla jsem naštvaná na mamku a taky na Emmu a taťka za to určitě taky může!  Někdo zaklepal na dveře a ozval se tátův hlas,šla jsem odemčít,aby mohl jít dál.  „Katri,mamimka  to rozhodla,já ne a taky jsem s tím nesouhlasil.”řekl a sedl si moji postel. „Aspoň někdo je na mojí straně…a kam vlastně pojedu?”zeptala jsem se. Taťka se zamyslel,než odpověděl „do Seworu na tábor,kde mohou jen vy mladí… a budeš tam celé prázdniny,já musel nakonec souhlasit. Omlouvám se ti.” Já otevřela pusu a nechala ji tak jak je a dívala se přitom na taťku. Celé?  To né!!,nadávám si v duchu. Taťka mi poklepe rameno a řekne „ráno v pět vyrážíme,tak si připrav věci. Dobře?” A odešel. „Dýchej,jenom se uklidni Katrino! Celé prázdniny v nějakém táboře? Blé…” uklidňuju sama sebe. A jdu si vytáhnout ten stupidní kufr a dát si tam věci. Po hodině chystání du spát,protože mám hlavu plnou a spaním to vytáhnu,doufám. né plány na prázdniny,ale rodiče ji to přetrhli. Pojede na Tábor do Seworu to je přírodní tábor,kde jezdí jenom puberťáci a zástupci jim jen napsali list pravidel. Potom tam najde spolužáka,kterého opravdu nesnáší. Ale stane se něco nečekaného…

tmp_collage_19700102011900277305112780

21,496 Comments more...

Looking for something?

Use the form below to search the site:

Still not finding what you're looking for? Drop a comment on a post or contact us so we can take care of it!

Visit our friends!

A few highly recommended friends...

Archives

All entries, chronologically...