Povídky-od Adís Welcome in my world=)

Rudý déšť 2

by povidky-adissan.eblog.cz on Dub.01, 2014, under Fantasy povídky

Zasyčela bolestí,kvůli tomu nahrdelníku,protože byl ze stříbra a to je slabina vlkodlaků,ale je dcerou legendy a to si taky uvědomuje a chce dokázat,že je silná jako její matka. Nikde nic nebylo. Stmívalo se a Sárie se rozhodla rozdělat oheň,alespoň měla dost zkušeností,aby si sama vystačila na přežití. Našla nějaké větve a kameny.  Škrkla kamenama do hromady větví a jiskra pohltila větvičky,pak se oheň rozšlahal a v klidu hřál. Sárie si sedla a rukama si přichytla kolena k hlavě a přiblížila se víc k ohni. Po nějaké hodince,kdy přemýšlela a zároveň se dívala do tančících horkých plamenů si šla lehnout a usla. Následující ráno bylo chladné a z hořícího ohně,nezbylo nic než popel. Sárie se probudila asi kolem šesté a dala si pečeni. Po deseti minutách vyrazila zas a opět na sever do města Wolloego,bylo to město Mrazu,ale kdysi to bylo město květin a voňavého léta,ale někdo zabil Bílého Koně,který přinášel štěstí,krásu a léto,něco jako by byl bůh. Sárie šla a zabořovala se do krásně třpytícího sněhu,který byl taky pěkně studený. Podívala se do dálky a uviděla kus Wolloego,ale zastavila se… a zůstala stát,jak by byla přimrznutá,pak poklesla víčkama a spadla únavou do ledového sněhu.  Otevřela oči,uviděla vedle sebe usmívající se ženu,ze které bylo cítit jen…napětí a strach. Žena se pootočila k Sárii a její tvář se rozzářila velkým úsměvem,větší než jaký měla předtím. Sárie se posadila a podívala se okolo…znala to tu.  Ano,to je Filgerův dům,starý přítel matky a také vlkodlak. Filger byl vlkodlakem starým asi jedno staletí a pořád vypadal na třiatřicet. Ale co, vlkodlaci žijí do doby,kdy je někdo nezabije nebo nezemře nějakou nemocí,i když to se nikdy nestávalo,ale stat se to může kdykoli. „Jsi v pořádku? Nechceš uvařit čaj? A neboj Filger přijde za chvíli,ten si s tebou hodí řeč.” začala žena. „Jsem Elleanor,jeho manželka,pokud si vzpomínáš…”  Přikývla a nic neříkala.  Bouchly dveře a z nich vyšel muž s černými krátkými vlasy a bradkou,byl celý mokrý a měl na sobě malé vločky sněhu,které se po chvilce rozpustily. Elleanor šla do kychyně a něco tam skládala. Filger se pousmál a vyslekl si vestu,nebyl vůbec vydýchaný,jelikož měl výdrž a kondičku. Pak šel směrem k Sárii a posadil se na židli,krerá byla vedle postele.  „Je mi opravdu líto,co se stalo…promiň,že ti připomínám…”řekl. A tvářil se smutně,cítil lítost a cítila to i Sárie. „To nevadí,jak jsem se sem dostala?” zeptala se Filgera. Figler se sekl,až nakonec řekl „no…syn tě viděl ležet ve sněhu,prý si byla celá stuhlá a oslabená,tak tě vzal sebou a já tě ihned poznal i podle pachu.” „Aha..děkuji… Syn? Vy máte syna?”zeptala se a opravdu nevěděla,že má syna. „To už si ho možná ani nepamatuješ…jeho jméno je Elnïar. “odpověděl a s tím se i zasmál. „Ahaa,už vím….Elnïar..”vzpomněla si a v duchu si usmála. Měla ho opravdu ráda,ne jako přítele,ale něco víc…  Sárie si vstoupla na nohy a pokusila se udržet rovnováhu. Stála rovně. Povzdchla si a vyfala ze sebe„ a kde  je vůbec? Už jsem ho dost dlouho neviděla…” „Prochází se městem,určitě vzpomíná na léto,které tu bylo,před patnácti lety.”řekl pořád s úsměvem na tváři.„a bude rád,když uvidí svou starou kamarádku.. můžeš jít.” Přikývla,znala město,dalo by se říct,že tu byla Vždy,když Síllie neměla čas. Vzala si svou bundu a utíkala ven. Po chvíli ho uviděla sedět na lavičce,jak se dívá na zasněžené stromy. „Elnïare!” zavolala. Elnïar se otočil,prve nevěděl,kdo to,ale pak si to uvědomil,díky pachu. Byl taky vlkodlak. Usmál se,za ten úsměv by dala Sárie cokoli.

Pokračování příště..

Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

97 Trackbacks / Pingbacks for this entry

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.

Looking for something?

Use the form below to search the site:

Still not finding what you're looking for? Drop a comment on a post or contact us so we can take care of it!

Visit our friends!

A few highly recommended friends...

Archives

All entries, chronologically...